Z Přerova jsme vyjeli v pátek v sedm večer. Abychom si cestu trochu zpestřili, zastavili jsme se v Zell am See, kam jsme dorazili někdy kolem půl sedmé ráno. Po prohlídce městečka (překvapilo mě, že voda v jezeře měla skoro 23°C a že se téměř všude povalovala "volně pohozená" kola bez špic, řídítek apod...) jsme pokračovali dále směrem na západ a kolem půl desáté jsme dorazili do Innsbrucku, který jsme také poctili svou návštěvou. Do Obsteigu jsme dojeli v sobotu, něco málo po poledni. FOTKY

Pobyt

     Sobota 26.7. 2003 Po úvodních "formalitách" jsme se ubytovali, naobědvali a po krátkém odpočinku vyrazili na menší procházku po blízkém okolí. Ono se toho už ani moc víc stihnout nedalo:-)

     Neděle 27.7. 2003 Vstávali jsme až v osm hodin - někdy je taky potřeba se vyspat, žejo;-) a na tůru jsme vyrazili na protější kopec (Grünberg, 1497 m.n.m.), který byl vidět z našeho bytu. Chvíli nám trvalo, než jsme pochopili systém značení turistických tras a také jsme místo mapy měli k dispozici pouze plánek z prospektu... To mělo za následek občasné bloudění a nakonec jsme na vrchol přišli úplně odjinud, než bylo původně plánováno. Ale hlavně, že jsme dorazili:-). MAPA, FOTKY
     Co se systému značení týče: všechny cesty jsou značeny červenými značkami. Na mapě jsou pak ještě rozlišeny na červeně a černě značené trasy s tím, že černé jsou obtížnější (na mapě v legendě píší, že jsou pro zkušené turisty, bez závratí a s odpovídajícím vybavením...). Ukazatele směru a cíle mohou být u rozcestí umístěny na více místech, takže je dobré vždy prozkoumat okolí:))) Nezjistil jsem legendu, podle které jsou/nejsou na ukazatelích uvedeny předpokládané časy chůze... Časy (pokud jsou uvedeny) jsou pro poměrně volné tempo (úsek 3,5 hodiny jsme ušli za necelé dvě hodiny, 2 hod za 1:20 a pod.)

     Pondělí 28.7. 2003 Budíček byl zvolen na 5:45 (když jsem večer nastavoval mobila, dělalo se mi černo před očima - přeci jen jsem toho za těch 14 dní na táboře moc nenaspal a předtím jsem byl zvyklý vstávat kolem poledne...). Po snídani jsme autem vyrazili na Timmelsjoch (2509 m.n.m), nejvýše položený hraniční přechod v Evropě. Poslední úsek cesty je placený a byl budován něco přes 30 let. Teplota se pohybovala kolem 2°C a tak přišly vhod také dlouhé gatě a bunda. Asi po hodince chození jsme změnili působiště a přesunuli se na ledovec v Söldenu. Zde je také nejvýše položený tunel (délka 1750 m) v Evropě, spojující dvě střediska Rettenbach (2684 m.n.m.) a Tiefenbach (2796 m.n.m.). Na cestě zpátky jsme se ještě zastavili ve Wildermiemingu, podívat se na dům a vesnici, ve které se točil seriál Doktor z hor (Bergdoktor). FOTKY

     Úterý 29.7. 2003 Že bych se zrovna vyspal, to se teda říct nedá a už jsme si to za svitu ranních slunečních paprsků mašírovali na Lacke (1703 m.m.m), potom Lehnberghaus (1554 m.n.m.), Arzkasten (1151 m.n.m) a domů. Takovej hebl a tak dlouhej sem snad ještě v životě nelezl... Bylo to parádní - žádný fádní mašírování po rovinkách:)). Celkový čas něco kolem 6 hodin. MAPA, FOTKY

     Středa 30.7. 2003 Po krásném probuzení do nového dne v půl sedmé ráno a nadlábnutí se čerstvým pečivem (ještě teplým:-) jsme vyrazili na Arzkasten (1151 m.n.m.) a z tama dále na Marienbergalm (1622 m.n.m.), Marienbergjoch (1789 m.n.m.), Hölltörl (2126 m.n.m), Höllkopf (2194 m.n.m), Lehnberghaus (1554 m.n.m.), Arzkasten (1151 m.n.m) a na večeři zase domů:). Nádherné počasí, krásná procházka, prostě pohádka. Úsek Arzkasten - Hölltörl jsme ušli za 3,5 hodiny (včetně asi čtvrthodinkového posezení na Marienbergalmu) - tedy za čas, který byl psán na cestu z Arzkastenu na Marienbergjoch. A to jsme šli fakt dost pomalu. Na vrcholu Höllkopfu se pásly ovce a bylo jim srdečně jedno, že jsou ve výšce skoro 2200 m.n.m:-). Celkový čas (včetně asi půlhodinového opalování pod Lehnberghausem) kolem 7 hodin. MAPA, FOTKY

     Čtvrtek 31.7. 2003 Ve třičtvrtě na sedm jsme vstali do, zrovna ne jasného dne. Vypadalo, že pršet začne každou chvíli, a tak jsme se rozhodli zajet podívat na největší vodopád v Tyrolských Alpách v Umhausenu. Vodopád je každou středu večer osvětlěn a jsou na něj pořádány výpravy s průvodcem. Cestou na vodopád se počasí umoudřilo, a tak jsme si udělali zase pěkný okruh, obohacený sbíráním kuřátek (hřibů) - jiné hřiby tam nebyly, malin a borůvek. Omáčka z kuřátek, masové konzervy a zeleniny s těstovinami byla fakt super:-). FOTKY

     Pátek 1.7. 2003 Opět trochu podmračené počasí - mraky ve výšce cca 2300 m. Chtěli jsme jít přes Alplhüte na Hochwand, ale něžnější pohlaví naší výpravy zmohla únava (ono toho už za ten týden měly plné kecky...). Nakonec jsme došli alespoň na Wetterkreuz (něco přes 2000 m.n.m). Chtěl jsem jít s bráchou na Hochwand sám, ale bylo to ještě o 700 m výš a psané to bylo dvě hoďky, takže by se na nás muselo poměrně dlouho čekat. Nakonec jsme se na to vybodli. I tak se jednalo o pěknou procházku s převýšením kolem 1200 m a čase kolem 8 hodin. MAPA, FOTKY

Cesta zpět do rodného Přerova:-)

     V sobotu jsme, po rozloučení s "paní domácí" vyjeli kolem 9 hodin ráno. Abychom se vyhnuli cestování v tom horku a navíc by bylo škoda tento krásný slunečný den strávit v autě, vzali jsme to přes Garmisch - Partenkirchen, kde jsme také udělali jednu menší procházku na Eckbauer (1230 m.n.m) s převýšením něco málo přes 500 m. Do Přerova jsme z GaPa jsme vyjeli něco po 16 hod přes Mnichov, Regensburg, Plzeň a Prahu. V půl druhé jsem už spokojeně oddychoval ve svojí postýlce:-). FOTKY